Trasa začíná u nádraží v Praze-Radotíně, kam se za mírný poplatek ČD pohodlně dostanete vlakem (máte-li měsíční kupón na ježdění PID, platíte jen za kolo - síťová jízdenka na kolo na vození kola po celý den mě stála 50 Kč). Z radotínského nádraží se vydáte po směru jízdy vlaku, na první křižovatce zahnete doleva, na světelné křižovatce doprava, projedete rovně přes přechod pro chodce řízený semoforem a na dalších semaforech doprava. Na další (neosemaforované) křižovatce doleva a čeká vás první zahřívací stoupání - zatím ještě po asfaltu (při vjezdu na mostek je dobré se rozhlédnout, není-li poblíž policista, aby to nebylo za body - je tam zákaz vjezdu). Kus za mostkem přejedete křižovatku a po pravé straně vás čeká první kamenité stoupání, kde se již napojujete na červenou turistickou trasu, které se budete držet až do Svatého Jana pod Skalou. Za mokra je to stoupání dost těžké. (V protisměru jdoucí pán se mě ptal, jestli to vyjedu, odpověděl jsem, že doufám - zadařilo se.)
Po vyšlapání kopce vás čeká rovinka a objetí závory. Po překřížení silnice 101 (turistická trasa na druhé straně silnice pokračuje o cca 30-50 metrů výše) vás čeká pohodová část po jednostopé cestě. Ta po čase přejde ve dvoustopou a vyjede na volné prostranství, kde musíte udělat obrat o téměř 180 stupňů (značka je na sloupu naproti vám cca 30 m od vás). Kolem ohrady pro koně (zde opatrně, některá místa jsou nepřehledná a chodí tam rodiny s kočárky) se dostanete na rozcestí, kde odbočíte na Kulivou horu. Z rozcestí pod Kulivou horou vás čeká rychlý, technicky nenáročný sjezd do Solopisk. Odtud po velmi krátkém asfaltovém intermezzu trochu intenzivnější stoupání na asfaltku před Vonoklasy. Vonoklasy projedete po rychlé asfaltce a kolem fotbalového hřiště se dostanete na sjezd, který začne být technicky zajímavý po jedné křižovatce lesních cest. Tento sjezd vás dovede do vesničky Karlík a po přejezdu do berounského okresu pokračuje cesta delším, ale ne výrazně intenzivním stoupáním do Mořinky.
Po projetí Mořinky se dostanete na křižovatku T. Zde stejně, jako agent Mulder v Aktech X budete pokračovat rovně. Kolem závory a podél pole (cesta nevede za roští). Po mírném stoupání, objetí kupy hnoje a přejezdu silnice vás čeká rychlý sjezd do Karlštejna. V Karlštejně se propletete kolem turistů loudajících se na hrad a od hradu pokračujete sjezdem po červené (opatrně, nesejmout turisty ... ). Následuje delší stoupání a sjezd k rozcestí se žlutou turistickou značkou.
Na tomto rozcestí musíte udělat důležité rozhodnutí - jestli pojedete dál po červené a budete na několika místech přenášet, nebo jestli sjedete rovnou do Srbska. Já pokračoval po červené a musel jsem na několika místech přenášet po mokrých kamenech. Jednou jsem potkal v protisměru turisty a dostal jsem se do svízelnější situace, naštěstí jedna paní v protisměru byla hodná, a podržela mi kolo, abych se z této situace dostal. Po několika nepěkných přechodech vás však čeká úzká kamenitá dobře jetelná cesta až k přejezdu další silnice.
Zde začíná sice jetelný, ale velmi náročný terén. Nejdříve si dáte technicky náročný sjezd, následovaný intenzivním stoupáním. Po něm je další sjezd, který přejde v něco jako koryto potoka s klouzavými kameny (ač nerad přiznávám, že zde jsem radši kousek šel). Sjezd končí ve Svatém Janovi pod Skalou. Odtud se vydáte po asfaltu po žluté do Berouna - Hostimi (zde je taková příjemná malá hospůdka, kde jsem se napil a posvačil) a dále pak po žluté do Srbska.
V Srbsku přejedete přes řeku a od nádraží pokračujete po žluté trase. Po krátkém asfaltu vás čeká intenzivní stoupání na Kodu (nenechte se zmást, cesta tam opravdu vede po relativně nevýrazných vyjetých stopách přes sad). Na rozcestí s modrou trasou pokračujete směrem na Liteň. Po dalším stoupání vás čeká téměř rovinaté intermezzo a po něm delší asfaltový úsek přes Korno a po krátkém přerušení opět asfalt přes Liteň, Svinaře a Halouny (mezi Litní a Halouny je v jednom úseku modrá vedena dvěma způsoby - starý, přes jeden sjezd přerušený tratí a nový po asfaltových serpentýnách).
Za Halouny vás čeka intenzivnější a technicky náročné stoupání k jezírku a odtud pokračujete po žluté a modré dohromady po technicky náročném sjezdu. Po oddělení značek jsem osobně jel po žluté rychlý sjezd do Řevnic. Budete-li mít ještě přebytek sil, můžete se vydat nahoru po modré a dát si ještě techničtější úsek. Z Řevnic jsem se už vracel vlakem.