Je mnoho dalších prvků a parametrů, které můžete do HTML přidat, ale ty můžete najít v odkazech, které jsem uváděl na první stránce této prezentace. Závěrečnou kapitolu tohoto úvodu věnuji ukázce nejpalčivějšího problému - implementačním rozdílům jednotlivých prohlížečů. Ukážeme si jeden konkrétní rozdíl - přesněji řečeno jednu (dle mého názoru úmyslnou) chybu v prohlížeči Microsoft Internet Explorer. Tato chyba je známa už poměrně dlouho, ale Microsoft ji opravil až ve verzi 6 svého prohlížeče (kde naopak naimplementovali vývojáři jinou, tentokrát mnohem výraznější chybu.)
Standard CSS zcela jednoznačně říká, že parametr width v kaskádových stylech určuje šířku vnitřního obsahu prvku BEZ vzdálenosti vnitřního obsahu prvku od ohraničení, tloušťky ohraničení (border-width) a velikosti okraje(margin). Microsoft Internet Explorer započítává do šířky prvku vnitřní vzdálenost (padding) i velikost jeho okraje (border-width). Budete-li tedy mít následující formát prvku <div>,
bude vnitřní velikost okna bez okraje v prohlížeči podporujícím standardy 150 bodů. V Microsoft Internet Exploreru 5.x to bude pouhých 80 bodů.Což si můžete vyzkoušet zobrazením této stránky v MSIE a jiném prohlížeči. Následující prvek <div> bude v MSIE (MicroSoft Internet Explorer) příliš malý.
Tento nedostatek prohlížeče MSIE se řeší technikou, které se říká po vzoru staré ruské hračky "matrjoška". Jedno z je takové, že se námi vyžadovaný <div> vložíme do jiného prvku <div> u něhož nastavíme vyžadovaný "margin" a nulový "border". Šířku tohoto prvku nastavíme na vnitřní šířku vkládaného elementu + 2 * šířku ohraničení vkládaného elementu + 2 * vnitřní vzdálenost od okraje. Výsledný CSS bude vypadat takto:
Kód v HTML bude pak vypadat následovně:
Následující <div> by pak měl vypadat stejně ve všech prohlížečích:
Obecné doporučení je: budete-li psát HTML stránky, zkoušejte jejich vzhled vždy ve více prohlížečích. K dispozici máte například:
A více už na hodinách ...